Muži z Letonic v I. světové válce

V uplynulém roce jsme oslavili 100 let vzniku a trvání České, původně Československé republiky. Na troskách rakousko-uherské monarchie v době doznívání I. světové války začali českoslovenští politici v exilu prosazovat vznik samostatného Československa. K tomuto přispívaly krajanské spolky a vojáci české a slovenské národnosti, především legionáři. Mnozí z nich za naši svobodu položili život a slavného 28. října 1918 se nedočkali. Z naší obce do válečných událostí bylo ve dvou mobilizačních vlnách povoláno 224 mužů.

Z války se jich nevrátilo 36. Mnozí se zúčastnili nejstrašnějších bitev a 18 občanů se vrátilo v uniformách ruských, francouzských a italských legionářů. Tímto měla I. sv. válka pro naši obec větší následky než události po roce 1939.

Seznam mužů, účastníků války, lze v mnoha případech dohledat. Za zvláštní zmínku stojí rodáci z Letonic Bohumil Záleský, nar. 1889, absolvent fakulty stavebního inženýrství, který se vrátil v hodnosti podplukovníka pěchoty  a který zůstal sloužit v armádě. V roce 1945 se aktivně zapojil do osvobozování Brna, v roce 1946 odešel do výslužby.  Plukovník in memoriam František Hála, nar. 1895, vystudoval gymnázium a po dvou semestrech PF Karlovy university byl odveden do války. Absolvoval několik vojenských škol, velel setnině legií a vrátil se v hodnosti kapitána po ruské anabázi do vlasti jako jeden z posledních.

Zůstal sloužit v armádě a jako důstojník generálního štábu prošel řadou vysokých funkcí. Po okupaci v roce 1939 se zapojil do odboje v rámci Obrany národa. Později odešel do Francie a postupně se dostal do Velké Británie, kde působil ve skupině ministerstva národní obrany čs. exilové vlády.  Po návratu do vlasti byl povýšen do hodnosti plukovníka. V roce 1949 byl z politických důvodů propuštěn z armády a nespravedlivě odsouzen k dlouholetému trestu odnětí svobody. Zemřel v roce 1962 a v roce 1990 byl soudně rehabilitován.